Za Školu! - http://www.zaskolu.cz

Jmenuji se Eliška Beranová a narodila jsem se 18.5.1994 v Bruntále. Myslím, že je to něčím nedefinovatelným výjimečné místo, ze kterého občas vzejdou i docela výjimeční lidé. A já k nim nejspíš patřím – rozhodně nejsem jen tak obyčejná holka, spíš takový „neobyčejně hezky zasněný blázen“. Mám věčně spoustu energie a nápadů, které se snažím co nejlépe využívat. Proto téměř neustále něco originálního vytvářím.
K mým nejdůležitějším zájmům patří hudba, psaní, filmy a divadlo. Hudbě se věnuji odmalička – hrávala jsem na příčnou flétnu a zpívala ve sboru. Dnes je ze mě holka s kytarou, která si píše vlastní písničky, a moc mě to baví. Mým největším hudebním vzorem je písničkář Xindl X, obdivuji genialitu, provokativnost, ale zároveň hloubku jeho textů. Jsem dokonce zakladatelkou jeho Oficiálního fanklubu a první a dosud největší fanynkou. Co se týče psaní – ani nevím, kdy jsem začla. Vždy mi přišlo naprosto přirozené vymýšlet si vlastní příběhy, kterými jsem potom sama žila. Už ve druhé třídě na základce jsme s kamarádkou vymýšlely scénář k našemu prvnímu celovečernímu filmu. Vzpomínám si, že jeho součástí byla scéna, kdy se naše kamarádka v únoru topí v ledovém potoku. Ještěže jsme to nakonec nikdy nenatočily…
Ale zpátky do školy. Vždy jsem bývala spíš humanitně zaměřený, to znamená technicky totálně neschopný, člověk. Nejvíce mě baví literatura, základy společenských věd a dějepis. I angličtinu mám moc ráda. V budoucnu mám jasno – chci vystudovat scénáristiku a dramaturgii, případně režii na FAMU a dělat u filmu. To je totiž práce, kde můžu využít veškerou svou energii, a navíc něco lidem sdělit formou, která je pro ně asi nejpřijatelnější. S natáčením už pár zkušeností mám a ten pocit konečného vyčerpání a naplnění se nedá s ničím na světě srovnávat…

Ráda hraju na klávesy (už 8 let), tančím (jako malá jsem navštěvovala kroužky sportovní a moderní gymnastiky, později jsem se stala mažoretkou, pak jsem se 3 roky věnovala latinsko-americkým tancům a teď se druhým rokem věnuju aerobicu) , zpívám (v Dětském pěveckém sboru sluníčko a ve Smíšeném pěveckém sboru Bruntál při ZUŠ) a taky navštěvuju výtvarný kroužek. Občas hraju tenis a ráda si vyjedu na kole.
Mojí vášní je hudba (viz. první odstavec).Kromě hraní si ráda poslechnu písničky různých stylů, ale nejradši mám tvrdou muziku jako rock nebo metal. Ráda chodím ven do přírody, dívám se kolem sebe. Letos mě chytlo tvoření herbáře. Se svými kamarády už pátým rokem organizuju letní i zimní minitábory pro děti a každým rokem se nám jich přihlašuje víc a víc.
Ve škole mi v zásadě nevadí žádný předmět, moc nemusím matiku a fyziku. Baví mě biologoie a chemie - z obou předmětů bych chtěla maturovat, protože mým cílem je stát se lékařkou. Ještě nevím, jaký obor si vyberu, ale léčit lidi jsem si přála už od dětství.
Moje nejčastější jídlo je müsli, nemusím játra a ryby. Nejvíc mě vytáčí politici a neupřímní bezohlední lidé.

Jmenuju se Honza Hendrych a jsem z Horního Benešova. Nejvíce ze všeho mě baví sport. Přes zimu rád jezdím na snowboardu, ale jinak se už odmala závodně věnuju fotbalu. Ten mě baví vůbec ze všeho nejvíc. Z českých týmů fandím Spartě Praha a ze zahraničních Real Madridu Co se týče hudby, nejradši poslouchám Rammsteiny. Taky mám rád srandu se svými kámoši, a že jí bývá spousta...
Ve škole mě baví matematika. Co naopak rád nemám je němčina – to je prostě hrůza...